|
|
soudní
tlumočník a překladatel chorvatského jazyka |
|
|
nabídka služeb: |
|
Kvalifikace: ·
1993-1999 - absolvent kroatistiky a slovenistiky na
Filozofické fakultě UK v Praze, státní zkoušky ·
1996 a 2000 - studium na FF v Záhřebu ·
od 2000 - vyučující chorvatštiny na FF UK ·
od 2003 - pracovník chorvatského oddělení Slovanského
ústavu AV ČR (projekt Velkého chorvatsko - českého slovníku) ·
zapsán do seznamu soudních tlumočníků u Městského
soudu v Praze |
Počet návštěv této stránky:
Podrobná nabídka mé překladatelské činnosti:
- Překlady z chorvatštiny (včetně dialektů), srbštiny, slovinštiny
- Překlady do češtiny, chorvatštiny,
srbštiny
- Překlady s ověřením pro chorvatštinu
- Doprovodné tlumočení
- Kabinové tlumočení
- Přepisy českých i cizojazyčných textů z výtisku i z AV kazet
- Překlady z audio či video kazet
Obory na které se v překladu specializuji:
- kultura (jazyk, literatura, film, divadlo, výstavy), politika, historie
- odborné překlady, zejména z oblasti ekonomiky, obchodu, stavebnictví, cestovního ruchu
Forma vyhotovení překladu:
- v textovém editoru MS WORD, případně tabulkovém editoru MS EXCEL
- překlad dodám e-mailem, případně v rámci Prahy osobně na disketě i ve vytištěné podobě
- Zakázku můžete zaslat prostřednictvím E-mailu na adresu agram@email.cz, poštou, případně předat osobně.
- Za účelem domluvy konkrétních podmínek zakázky (ceny, termínu, typu a formátu textu) mne prosím vždy kontaktujte předem telefonicky na mobil: 737 517 034.
Termíny provedení překladu a ceník:
(Uvedené údaje jsou pouze orientační. V závislosti na charakteru zakázky je možné termín vyhotovení a cenu dohodnout individuálně.)
Obvyklý termín pro provedení překladu (až do 10 normostran) je 48 hodin (počítáno od přijmutí objednávky).
|
rozsah zakázky (normostrany) |
termín
vyhotovení |
cena za normostranu (běžný text)
|
cena za
normostranu (odborný a
umělecký text, nebo překlad s
ověřením)
|
||||
|
do 10 NS |
48 hodin |
|
|
||||
|
10 - 50 NS |
1 den + 10 NS / den |
|
|
||||
|
51 - 100 NS |
7 NS / den |
|
|
||||
|
přes 100 NS |
5 NS / den |
|
|
V případě individuálně dohodnuté kratší lhůty se připočítává příplatek za expresní překlad 20% k uvedené ceně.
Dosavadní praxe:
·
6 let praxe v překládání a tlumočení
·
kolem 3000 přeložených stran textu
·
překlady a tlumočení pro více než 40
klientů
·
tlumočení pro vládní a parlamentní
delegace, televizi, na konferencích a při obchodních jednáních
·
překlady zákonů, smluv, dokumentace k
výběrovým řízením, scénářů filmů, filmových titulků, atd.
|
Hana Jirásková ·
učitelka chorvatštiny,
němčiny a češtiny pro cizince · turistický průvodce pro Prahu v chorvatštině a němčině |
|
|
nabídka služeb:
|
|
Praxe: · 1997-2004 - absolvování bohemistiky, kroatistiky a pedagogiky na Filozofické fakultě UK v Praze · státní zkouška z německého jazyka a pedagogiky · 6 let praxe ve výuce němčiny, chorvatštiny a češtiny v jazykových školách |
ceník:
|
|
množství |
cena
|
||
|
výuka chorvatštiny |
90 minut |
|
||
|
výuka češtiny |
90 minut |
|
||
|
výuka němčiny |
90 minut |
|
||
|
prohlídka Prahy |
1/2 dne |
|
||
|
prohlídka Prahy |
1 den |
|
Dialekty v rámci centrálního jihoslovanského (chorvatsko-srbského) diasystému
Úryvky z mé diplomové práce na téma "Čakavská dialektální literatura", z kapitoly o čakavském dialektu.
V současné době se v jihoslovanské oblasti vyskytuje pět spisovných jazyků - k západní jihoslovanské větvi patří slovinština, chorvatština, srbština a k východní pak bulharština a makedonština (podoba spisovného jazyka na území Bosny a Hercegoviny je zatím ještě nevyjasněná a patří spíše k problematickým politickým otázkám, než odborným lingvistickým problémům). Chorvatský a srbský jazyk (včetně jejich dialektů) tvoří přibližně od 9. století jeden jazykový systém, který se dříve obvykle nazýval „chorvatsko-srbský diasystém“ a v poslední době se pro něj uplatňuje také název „centrální jihoslovanský diasystém“, tedy diasystém dialektů nacházející se mezi slovinštinou na severozápadě a bulharštinou a makedonštinou na jihovýchodě. V rámci tohoto diasystému se bude celý můj další výklad pohybovat.
...
Současný stav centrálního jihoslovanského diasystému je podle Brozoviće charakterizován nečekaně malým počtem dialektů, výrazným nepoměrem mezi rozšířením jednotlivých dialektů a územní rozdrobeností a izolovaností oblastí, které náležejí ke stejnému dialektu. Příčiny územní rozdrobenosti a izolovanosti, jak jsem již uvedl, spočívaly ve způsobu a průběhu migrací. Tyto migrace spolu s konvergentním vývojem štokavštiny zapříčinily i naprostou územní a početní převahu štokavského nářečí nad kajkavským a čakavským. Během migrací rovněž řada dialektů zanikla, nebo podlehla nivelizaci (zejména štokavské dialekty). Výsledkem je podle Brozoviće v současnosti zhruba poloviční počet dialektů na území chorvatsko- srbského diasystému, než jaký by bylo možno očekávat vzhledem k jeho rozsáhlosti a kulturně politické i geografické roztříštěnosti. Jejich počet stanovil Brozović podle své (dnes všeobecně přijímané) koncepce na 23. (z toho je 6 kajkavských, 6 čakavských, 7 štokavských a 4 torlacké).
Pojmem nářečí je v novější chorvatské a srbské dialektologii většinou označována skupina dialektů - viz Brozović, str. 13 (narozdíl od některých českých učebnic, kde mezi pojmy dialekt a nářečí není významový rozdíl). Dále je třeba podotknout že chorvatská nářečí jsou označena podle toho, jestli ve významu zájmena „co“ užívají zájmen ča, kaj, nebo što. Jednotlivé dialekty se pak dále člení většinou podle reflexe jatu (ikavská, ekavská, ikavsko-ekavská, jekavská/ijekavská) a podle konkrétní realizace zmiňované varianty zájmena „co“ (čakavská, cakavská, cokavská; štokavská, štakavská, šćakavská, ...)
Čakavské dialekty jsou:
- 1. buzetský (hornomiranský)
- 2. jihozápadní istrijský (štakavský čakavský)
- 3. severočakavský (ekavský čakavský)
- 4. středočakavský (ikavsko-ekavský čakavský)
- 5. jihočakavský (ikavský čakavský)
- 6. lastovský (jekavský čakavský)
Brozovićovo rozdělení přejímá i Lisac a doplňuje ho odpovědí na otázku „Které dialekty je možno považovat za chorvatské?“ tím, že „chorvatské jsou všechny kajkavské dialekty, všechny čakavské dialekty a Chorvaté užívají také 4 štokavské dialekty (slavonský, západní, východohercegovský a východobosenský).“ Dále Lisac konstatuje, že většina Chorvatů nejen v současnosti, ale i v minulosti hovořila štokavskými dialekty, že chorvatské novoštokavské idiomy mají jednotnou fyziognomii, ale že i dialekty ostatních nářečí (čakavského i kajkavského) ovlivnily chorvatskou podobu standardní novoštokavštiny.